Rudolfu Černému, který prožil od roku 1942 totální nasazení v okupované Francii na stavbě pevnosti, v německém Porúří a Porýní na záchranných pracích a poté 1945 sloužil ve strážní službě při americké armádě ve Verdunu, než se v září 1945 dostal domů, se splnila letitá touha stát se malířem na počátku 50. let, kdy byl přijat na AVU v Praze. Podstatnou část studií absolvoval, včetně čestného roku, v krajinářské speciálce profesora Otakara Nejedlého. Za dobu svého ředitelování 1965 – 1977 v Orlické galerii na rychnovském zámku (byl jejím zakladatelem, radou mu pomáhala historička umění Alice Masaryková, kterou, jak sám říká, nadřízené orgány okresu příliš nectily) vytvořil jedinečnou stálou expozici galerie Umělci Orlicka, obsahující významná díla umělců, majících životem či tvorbou vztah k regionu. Připravil a s obrovským citem pro výtvarné dílo instaloval desítky výstav, které se často stávaly významnými kulturními událostmi regionu, kraje a republiky. Tento umělec žije v citlivě renovovaném empirovém domě, který byl postaven na zdech středověkých lázní, založených Mikulášem z Potštejna – tak uvádí list královny Žofie, obnovující lazebníkovi Mařanovi právo na lázeň v roce 1413; mj. tu byla při přestavbě v letech 1968 – 1994 objevena omítka z plev a červenice. V tomto krásném prostředí vznikla i Galerie Žofín. Roku 1968 se Rudolf Černý snažil s Josefem Bílkem, autorem zničené sochy TGM v Kostelci nad Orlicí, a přáteli prezidentovu sochu obnovit. „Na poradu s Josefem Bílkem a Josefem Kotyzou – myslím s nožířem panem Kaškou, který se snažil získat kov – jsme se scházeli na zahradě právě kupovaného zdevastovaného domu Rabyšáku. Sochař Josef Bílek již zajistil odlití sochy za 170 tisíc korun - bohužel v 70. letech, době normalizace. Později jsme jednali se Zdeňkem Kolářským – tehdy už sochař Josef Bílek zemřel – s jeho dcerou v Hořicích, ale naše město již ztrácelo zájem a nemělo asi peníze,“ vzpomenul Rudolf Černý. 2004, kdy v jeho Galerii Žofín vystavovali rychnovský Josef Martinec (*1927), potštejnský Vladimír Plocek (*1930) a kostelecký Jiří Růžička (*1926), jež spojuje studium na kosteleckém reálném gymnáziu, vysokoškolské vzdělání ve výtvarném oboru a učitelská profese, přišla na zahájení jejich výstavy sedmdesátka hostí. Mezi nimi byl mimořádně svěží devadesátník architekt Zdeněk Beneš, spolužák Josefa Korbela na tamním reálném gymnáziu, otce ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightové. Původním jménem Marie Jany Korbelové.