Den otevřených dveří v Emauzském domě
Rychnov nad Kněžnou - 30. května probíhal ve zdejším Emauzském domě, který byl otevřen v roce 1997, den otevřených dveří. Nabízí dvou až třílůžkové pokoje při kapacitě 29 lůžek, ročně využije služby tohoto zařízení kolem 80 uživatelů, o provoz domu a práci s uživateli se stará 15 pracovníků, z toho 3 s přímou sociální prací s klienty.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Nabízí uživatelům kromě standardních služeb hygienické potřeby, praní prádla a pro jejich lepší šance na trhu práce pak vzdělávání ve formě počítačového kurzu a Job klubu, pro poučení a zábavu i knihovnu a v případě zájmu další volnočasové aktivity. K dispozici je kuřárna, návštěvní místnost a letní terasa, součástí domu je kaple, která nyní slouží jako studovna a přednášková místnost. Nejen klientům slouží sociální šatník v těsném sousedství domu, kde je zdarma nebo za symbolický poplatek připraveno oblečení pro ty, kteří je potřebují.
"Tento dům je určen jen pro muže. Počet klientů se denně mění, dnes jich tu je 18. Hodně lidí zajímá kaple - co jsme s ní udělali nebo neudělali. My s ní neudělali téměř nic, jen jsme ji vymalovali a nástěnný obraz, který opadával, jsme přemalovali. Poslední akcí, jež v tomto prostředí proběhla, tedy v kapli, sloužící jako multifunkční místnost, bylo setkání komunitního plánování, tedy zástupců poskytovatelů a města. Samozřejmě se v této kapli nebudou pořádat aktivity, které by byly v přímém rozporu s tím, že jde o vysvěcenou kapli, ale je určena na setkávání lidí, které potřebují sociální služby – v tom nevidím nic pohoršujícího. Klienti tam mají knihovnu, internet je tam natažený, v červnu bychom měli dostat pro klienty nový počítač. Tento prostor je trvale přístupný, mše se tu dají sloužit nadále, nicméně eucharistie je uložena u pana faráře - v době, kdy jsme kapli začali opravovat, jsme to tak udělali. Upřímně řečeno, není nikdo, kdo by tu mše chtěl sloužit, navíc tu nemáme žádného věřícího klienta. Vycházíme i z toho, že Rychnov má dva krásné kostely, a byla by škoda, kdyby jedna z největších a nejkrásnějších místností emauzského domu byla trvale zavřena jenom pro to, že ve zdi je prostor pro eucharistii. Co se týká farmy Lupenice, je v provozu, ale nejsou tam naši klienti, skončilo to v roce 2006 díky rozpočtovým opatřením – úřady práce na to přestaly dostávat peníze, a tak tento program bohužel musel skončit. S úřadem práce probíhá úspěšně program veřejně prospěšných prací. My přijímáme lidi, kteří jsou neumístitelní jak proto, že mají těžší situaci na trhu práce, nebo to jsou lidi s invalidním důchodem. Jde o lidi, kteří nejsou příjemná cílová skupina, mnohem příjemnější je pomáhat dětem nebo postiženým. U bezdomovců se argumentuje – a leckdy oprávněně, že se do té situace dostali vlastním zaviněním a že to jsou vyhozené peníze. Je to o tom, že když propuštěný vězeň se dostane přímo na ulici, napáchá víc škody než užitku. Tedy tady jde o prevenci kriminality. Kromě toho má každý člověk právo přehodnotit , jak se svým životem nakládá, a mnohem lépe se přehodnocuje, když má možnost udělat to v důstojném prostředí. Od toho je azylový dům a není to jen o podané ruce – když budeme nabízet jednostranně podanou ruku a ten člověk to bude jen pasívně přijímat, nikam se nedostane. Budu konkrétní – polovina klientů, kteří teď u nás jsou, je v pracovním procesu v regulérním komerčním sektoru. Výbornou spolupráci máme např. s firmou Uniprint, jeho ředitel je neuvěřitelně osvícený člověk, šlo tehdy o dvě pracovní místa – i když skončili, ne že by firma s nimi byla nespokojená, oni odešli. To je riziko. Stejně tak dobrou spolupráci máme s firmou Stavomontáže Votroubek – za poslední tři roky jich zaměstnala dvacet,“ dodala na mikrofon při návštěvě ředitelka Simona Vacíková.