Vzpomínkové akce se vedle pozůstalých zúčastnili představitelé Žamberka, tamního městského muzea, ústředního výboru Svazu bojovníků za svobodu a nemohli chybět amatérští historikové Baria. Skupina Barium, již tvořili velitel nadporučík Josef Šandera (krycím jménem Velký Josef, původem z Náměště nad Oslavou), radista četař aspirant Josef Žižka (Malý Josef, rodák z Vejprnic u Plzně) a šifrant četař Tomáš Býček (krycím jménem Tomáš, pocházející z Holkovic, místní části obce Chanovice na Strakonicku), byla vysazena v noci ze 3. na 4. dubna 1944 u Vysoké nad Labem na Královéhradecku, z britského letadla Handley Halifax s polskou posádkou, které startovalo z italské základny Bari a letělo přes Jaderské moře, Maďarsko a jižní Moravu. Úkolem Baria bylo navázat spolupráci s domácím odbojem, udržovat rádiové spojení s londýnskou centrálou a organizovat tajnou odbojovou armádu, která by zahájila otevřený boj proti okupantům při předpokládaném povstání. Plnila úkoly zpravodajské, koordinační, sabotážní a organizační v prostoru Hradec Králové, Nechanice, Turnov, Semily, Dvůr Králové nad Labem, Nové město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Vysoké Mýto, Chrudim, Kolín, Nový Bydžov, Milovice a Mimoň. Byla ve spojení s vojenskou organizací vedenou generálem Bláhou, generálem Slunéčkem a Radou tří. Do Baria byly zapojeno přímo 380 spolupracovníků, z nichž 38 bylo popraveno, 5 - než by se vydalo do rukou gestapa - raději dobrovolně ukončilo svůj život a jiní se dostali do koncentráků, jako např. manželé Žabkovi z Polska u Žamberka. První vlna zatýkání proběhla v říjnu 1944 nejprve na Královéhradecku, odkud se rozšířila na další oblasti (jen do konce roku 1944 bylo zatčeno a uvězněno 180 lidí). Svoji roli tu sehrála zrada Gustava Žida a dříve zatčených parašutistů a konfidentů gestapa Vítězslava Lepaříka a Adolfa Horáka. Proto pak došlo 16. ledna 1945 k tragédii u Žabkových v osadě Polsko u Žamberka, kde se gestapu podařilo zajistit obě kompletní vysílačky a zpravodajský materiál. O likvidaci Baria a vysílačky Marta se Londýn dozvěděl z telegramu vysílačky Milada až 14. března 1945. Londýnem byla připravena další tříčlenná skupina Kavka, která měla v dubnu 1945 seskočit u Žamberka a navázat na přerušenou činnost Baria. Rychlý spád válečných událostí už nedovolil záměr realizovat. Zatčení tehdy unikl jen Tomáš Býček, protože byl v kritickou dobu na Semilsku a Turnovsku, kde vytvořil odbojovou skupinu; v okolí Tanvaldu se v březnu 1945 připojil k partyzánům, přešel k sovětskému výsadku Chan a podílel se na jeho sabotážní i zpravodajské činnosti. Tomáš Býček byl v roce 1947 na odhalení pomníku na popravišti nad Vysokou nad Labem, v květnu 1948 ilegálně odešel do emigrace a zemřel v Londýně 29. listopadu 1986. Na domku Žabkových jsou nyní dvě pamětní desky - v říjnu 2004 byla znovu odhalena zrenovovaná pamětní deska na paměť těchto událostí spolu s druhou deskou, jež připomněla další osud pana Žabky - toho komunisté ve zinscenovaném procesu odsoudili k dlouholetému žaláři. Výročí vysazení Baria si také pravidelně připomínají v dubnu ve Vysoké nad Labem u Hradce Králové vzpomínkovou akcí u pamětní desky na místním hřbitově a položením květů na popravišti nad obcí. O Bariu píše nejnověji Jaroslav Čvančara v právě vydané knize Někomu život, někomu smrt (s podtitulem Československý odboj a nacistická okupační moc 1943 - 1945).