Náročného úkolu se ujal výborný varhaník, rychnovský právník, Jiří Fuks. Opraveny má už píšťaly, na řadu přijde měch a první koncert na nich by měl odehrát letos na jaře. Zvláštností těchto varhan je, že je obsluhuje sám varhaník. Musí hrát a zároveň i čerpat vzduch do měchu, nemůže se tedy spoléhat na měchošlapa. "Způsob hry na tyto varhany tak byl zcela unikátní. Postavil je Georg Spanel z Rokytnice v Orlických horách v roce 1850, autor známých varhan v rychnovském kostele nejsvětější Trojice. V Kvasinách jde o vzácně dochovaný pozitiv - zachoval se celý píšťalový fond. Přestože zámek a kaple byly využity k jiným účelům, nástroj přečkal až do současnosti v téměř původním stavu. Není funkční s ohledem na dlouhou dobu, kdy nebyl používán, a zaslouží si citlivou opravu," dodal organolog Jiří Fuks. Zámecká kaple Antonína Paduánského, jediný svatostánek v Kvasinách, v době, kdy v tomto zámku sídlil ústav sociální péče, sloužila jako sklad slamníků a podobných věcí. Po 40 letech ve spolupráci s obcí Kvasiny a místní křesťanskou obcí byla poprvé veřejnosti otevřena 16. října 2004 při svěcení obecního praporu a znaku obce Kvasiny. Stalo se tak tehdy u příležitosti 460. výročí první zmínky o Kvasinách. Nejde, jak se častěji uvádí, o kapli svatého Františka a Josefa, kteří jsou zobrazeni v horní části vitráže na okně; v její dolní části byl - nyní rozbitý - portrét císaře Franze Josefa I. a nad ním letopočet 1848 - 1898.