Ochránci přírody proto intenzivně spolupracují s chovateli na lepším zabezpečení pastvin a nabádají širokou veřejnost k dodržování preventivních pravidel.

Vlk obecný na území dnešního Česka čelil v minulosti intenzivnímu pronásledování, které vedlo k jeho vyhubení v 19. století. Aktuální návrat šelmy není důsledkem umělého vysazování, nýbrž přirozené migrace populace ze střední Evropy. Správa KRNAP provádí ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně celoroční monitoring populace pomocí fotopastí, pochůzek a genetických vzorků.

V únoru letošního roku se uskutečnil druhý ročník rozsáhlého zimního mapování, do kterého se zapojilo 50 zaměstnanců národních parků na české i polské straně hor. Na 400 kilometrech prošlých tras bylo nalezeno 35 pobytových znaků, jako jsou stopy, trus či zbytky kořisti.

Ačkoliv má vlk v ekosystému nezastupitelnou roli, jeho přítomnost způsobuje značné problémy místním zemědělcům. Správa KRNAP proto nabízí hospodářům poradenství ohledně ochranných opatření, dotací, systému náhrad škod a poskytuje k zapůjčení sítě, elektrické ohradníky či takzvané fladry (plašiče). Doporučováno je rovněž noční zahánění do pevných ohrad a využívání pasteveckých psů. Klíčovým opatřením je zamezit šelmám v přístupu ke snadné potravě.

Vlk se člověku přirozeně vyhýbá a nepředstavuje pro běžného návštěvníka hor hrozbu. Zástupci národního parku však důrazně apelují na dodržování několika zásadních pravidel. Návštěvníci, majitelé nemovitostí ani chataři nesmějí v přírodě ani v okolí zástavby zanechávat zbytky potravin, aby si vlci nezvykli na přítomnost člověka jako na zdroj potravy.

Při pohybu v národním parku je rovněž nezbytné držet psy na vodítku. Volně pobíhající psi mohou narušovat práci a odpočinek pasteveckých psů chránících stáda, nebo se mohou dostat do přímého konfliktu se samotnými vlky. Případná pozorování vlků mohou lidé hlásit zooložce Správy KRNAP s přesným časem a souřadnicemi.