Podle dostupných radarových dat došlo v odpoledních hodinách k zesílení menší konvektivní buňky těsně za Jičínem. Zajímavostí je, že tento oblačný systém nevykazoval žádnou bleskovou aktivitu. Povětrnostní podmínky v dané lokalitě však byly pro vznik tornáda příhodné. Kličovou roli sehrála zejména vysoká vlhkost v mezní vrstvě atmosféry do výšky přibližně dvou kilometrů, mírná teplotní instabilita a také výraznější proudění v hladině do 1,5 kilometru.

Meteorologové upozorňují, že podobně slabá tornáda jsou v České republice poměrně běžným jevem a vyskytují se pravidelně každý rok. Není tedy namístě šířit paniku či situaci srovnávat s extrémními a devastujícími událostmi z minulých let.

V souvislosti s aktuálním pozorováním odborníci rovněž korigují všeobecně ustálený mýtus, že se tornádo nejprve „spustí“ z oblaku a následně se dotkne zemského povrchu. Skutečný mechanismus vzniku je odlišný.

Ještě před samotným zviditelněním rotující nálevky (k němuž dochází vlivem poklesu tlaku a kondenzaci) se musí přímo při zemi nacházet takzvaná vorticita neboli vír. Ten je následně specifickými atmosférickými mechanismy postupně zesilován, což lze přirovnat k fyzikálnímu principu krasobruslaře, který při rotaci připaží ruce k tělu a tím zrychlí svůj pohyb. Tornádo se tak paradoxně formuje primárně od země směrem vzhůru.

Výzkumníci a meteorologové nyní sbírají veškerá dostupná data pro přesnější analýzu. Obrací se proto na obyvatele z oblasti Studeňan, Úlibic, Radimi a okolí s prosbou o spolupráci. Vítány jsou jakékoliv další autorské fotografie, videozáznamy, svědecké výpovědi či dokumentace případných, byť i drobných, materiálních škod.