Na dlažbě moravskotřebovského náměstí byla umístěna drátěná odchytová klec s návnadou v podobě zrní. Radnice na ni umístila informační ceduli s výrazným nápisem „NESAHAT“ a upozorněním pro veřejnost, že na místě právě probíhá odchyt holubů a jejich následný přesun do městského holubníku.

Zástupci města prosí obyvatele i návštěvníky, aby s klecí nijak nemanipulovali, přičemž sami zajišťují její pravidelnou kontrolu. Odchycení ptáci z náměstí budou následně postupně přemísťováni do vybudovaného zázemí ve škole.

Své první zařízení tohoto typu zprovoznila Moravská Třebová loni na jaře. Vedení města se pro tuto změnu rozhodlo na základě dosavadních neuspokojivých zkušeností.

• Podle místostarosty Václava Dokoupila se dosavadní způsob nahodilého odchytu v kombinaci s instalací různých zábran příliš neosvědčil.
• Od projektu si radnice slibuje efektivní regulaci ptačí populace a také mnohem lepší ochranu unikátních památek v historickém jádru města.
• Klasická deratizace, zahrnující odchyt a fyzickou likvidaci, je podle odborníků z dlouhodobého hlediska neefektivní, nehumánní a finančně nákladná.
• Tento radikální postup v konečném důsledku přispívá pouze k omlazování populace, protože holub hnízdí až pětkrát do roka a případné ztráty dokáže velmi rychle obnovit.
• Města navíc musí vynakládat nemalé finanční prostředky za čištění budov a nákup zábran, jako jsou hroty či sítě.

Vhodný prostor pro holubník našlo město ve spolupráci s iniciativou Městské holubníky, vedenou Michaelou Klimšovou, která se tento koncept v České republice snaží dlouhodobě prosazovat. Zařízení nakonec vzniklo v části půdního prostoru v objektu Základní školy ČSA.

Tato metoda regulace je založena na vytvoření co nejlepších podmínek, které ptáky přilákají a udrží na jednom místě:

• Holubi zde najdou kvalitní zázemí a pravidelný přísun potravy i čisté vody.
• Díky tomu se v prostoru holubníku zdržují až 80 % svého času.
• Většina trusu se díky tomu koncentruje přímo v holubníku, odkud ho pravidelně odklízí pověřený ošetřovatel, a znečištění tak nezůstává v ulicích města.
• O ptáky je postaráno rovněž po zdravotní stránce, je u nich zajištěn veterinární dohled zaměřený na kontrolu zdravotního stavu a náležitou péči, jako je například odčervení.
• Samotná regulace populace pak probíhá tak, že se holubům průběžně odebírají nakladená vejce a nahrazují se umělými atrapami.

Tato praxe není ve světě novinkou. Dlouhodobě a úspěšně ji využívají města v mnoha zemích, například v Německu, Rakousku, Francii, Anglii, Belgii nebo dokonce v Brazílii. Veřejnost bude moci podrobnosti a aktuální dění kolem moravskotřebovského holubníku sledovat prostřednictvím nově vznikající informační stránky na webu města a na specializovaném profilu na sociálních sítích.