Macinka jako vymahač výpalného
Diplomacie po půlnoci: Jak Macinka „bez skrupulí“ zachraňoval svět (a Turka) přes SMS
Většina ministrů zahraničí po půlnoci buď spí, nebo studuje tajné depeše z Washingtonu a Pekingu. Petr Macinka, šéf české diplomacie a zřejmě novopečený "noční vlk" vládní koalice, má ale jiné hobby. Dnes, v čase 0:38 hodin, kdy už i pražské taxikáře přemáhá únava, posílá na Hrad výhružné zprávy, které by se neztratily ani ve scénáři béčkového mafiánského filmu z devadesátek.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Předmětem tohoto nočního melodramatu není nic menšího než osud Filipa Turka a jeho touha usednout na Ministerstvo životního prostředí. A protože prezident Pavel (zatím) necuknul, rozhodl se pan ministr Macinka nasadit nejtěžší kalibr: citové vydírání říznuté hrozbou mezinárodní ostudy.
- •Je nutné konstatovat, že textová komunikace ministra zahraničí Petra Macinky směrem k prezidentu republiky (prostřednictvím poradce) představuje bezprecedentní vybočení z ústavních zvyklostí i norem politické kultury v České republice.
- •Pokud jsou tyto zprávy autentické, jedná se o materiál, který by v zavedené západní demokracii vedl k okamžité rezignaci nebo odvolání ministra.
Když diplomacie narazí na ego
Zveřejněná konverzace mezi Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem je fascinující sondou do duše člověka, který si spletl Černínský palác s tržištěm. Macinka v textu nepokrytě přiznává, že je připraven bojovat „brutálně“ a „bez skrupulí“.
To je od ministra zahraničí skutečně osvěžující upřímnost. Člověk by čekal, že „brutálně a bez skrupulí“ bude bojovat za energetickou bezpečnost státu nebo proti terorismu. Macinka ale tuto energii věnuje tomu, aby protlačil svého koně do vlády.
Slova ministra zahraničních věcí Petra Macinky v textových zprávách, které jsem obdržel prostřednictvím svého poradce Petra Koláře, považuji za pokus o vydírání. Takové jednání pokládám za nepřípustné a v našich demokratických podmínkách za naprosto neakceptovatelné.— Petr Pavel, prezident České republiky
Vždy jsem se snažil mít s panem prezidentem korektní vztahy, naše rozpory jsem veřejně nikdy nekomentoval a snažil se vše řešit za zavřenými dveřmi. Slova pana Macinky jsou nešťastná, já bych takto určitě nekomunikoval, není to můj styl. Pan Macinka se snaží prosadit Filipa Turka do pozice ministra, kterého pan prezident dlouhodobě odmítá, což je příčinou všech střetů mezi ním a Motoristy. Bylo to v soukromé komunikaci s jeho poradcem, určitě tedy nejde o vydírání. Myslím, že je v první řádě potřeba zklidnit emoce na obou stranách a začít spolu opět normálně komunikovat.— Andrej Babiš, premiér ČR
„Brusel volá, mám to zvednout?“
Nejděsivější – a zároveň nechtěně nejvtipnější – částí zpráv je moment, kdy si ministr bere jako rukojmí Českou republiku. Píše: „Ve středu jedu do Bruselu... Co jim budu oznamovat, má nyní pan prezident poslední možnost významně ovlivnit.“
Přeloženo do lidštiny: „Koukejte mi to podepsat, nebo v Bruselu udělám takovou scénu, že se z toho Česká republika nevzpamatuje.“ Představa šéfa diplomacie, který na summitu EU místo agendy řeší své domácí bolístky a pomlouvá hlavu vlastního státu, aby si vynutil poslušnost, je skutečně něco, jak sám Macinka píše, co vejde „do učebnic politologie“. Konkrétně do kapitoly „Jak rychle a efektivně spáchat politickou sebevraždu“.
| Macinkova SMS (Citace) | Co tím ministr skutečně říká | Právní a politický překlad |
|---|---|---|
| „Může získat klid, když já budu mít Turka na MZP.“ | „Dejte mi hračku a já přestanu křičet.“ | Klasické vydírání (něco za něco). Podmiňování ústavního klidu personálním kšeftem. |
| „Spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie.“ | „Jsem tak naštvaný, že je mi jedno, jestli zničím vládu i sebe.“ | Vyhrožování destrukcí politického systému. Přiznání absolutní ztráty zábran. |
| „Jedu do Bruselu... budu mluvit s nejvýznamnějšími partnery...“ | „Budu žalovat v zahraničí a udělám nám ostudu.“ | Pokus o nátlak skrze ohrožení mezinárodní reputace ČR. Zneužití diplomatické cesty k osobní mstě. |
| „Jsem připraven bojovat... tak brutálně... bez skrupulí.“ | „Kašlu na slušnost, zákony i zvyklosti.“ | Subjektivní stránka trestného činu – úmysl způsobit újmu je zde vyjádřen explicitně. |
| „Podporu premiéra v této věci mám.“ | „Velkej brácha mi to dovolil!“ | Buď lež, nebo zatažení premiéra do ústavně pochybného jednání. |
Shrnující komentář:
To, co vidíme v těchto SMS zprávách, není politika, ale gangsterismus. Ministr zahraničí, který má být hlavním diplomatem země, se zde chová jako vymahač výpalného. Věty jako 'bez skrupulí' a 'spálím mosty' do demokratické diskuse nepatří.
Závažnost situace podtrhuje fakt, že ministr neváhá vzít si jako rukojmí pověst České republiky v zahraničí ('budu mluvit s partnery v Bruselu'), jen aby si vynutil personální nominaci. Načasování zpráv do pozdních nočních hodin pak jen dokresluje absolutní ztrátu soudnosti a profesionality.
Prezident Pavel reaguje správně, když odmítá na tuto hru přistoupit. Pokud by ustoupil, prezidentství by se stalo loutkovou institucí. Toto je učebnicový příklad situace, kdy by měl zasáhnout premiér a zjednat pořádek, jinak se stává spoluviníkem destrukce politické kultury."
Závěr: Konec jedné kariéry?
Petr Pavel zareagoval s klidem generála ve výslužbě: označil jednání za vydírání a předal věc právníkům a bezpečnostním složkám. Macinka tak možná dosáhne svého – skutečně se dostane do učebnic. Ne však jako stratég, ale jako odstrašující příklad toho, co se stane, když dáte diplomatický pas někomu, kdo neumí ovládat své emoce (a klávesnici) po půlnoci.
Jedno je jisté: Pokud chtěl ministr Macinka ukázat, že je zralým státníkem hodným respektu, tento „půlnoční výlev“ byl střelou nejen do vlastní nohy, ale rovnou do obou kolen.
Fotogalerie
Autor fotografií: AI
Zaslané SMS - komunikace Macinky s Kolářem. Zdroj: Petr Pavel, síť X
