Na první spořící účet poslali 7,5 milionu, na druhý pak 8 milionů korun. V téže bance starosta Jan Skořepa /nez./ na základě usnesení a pověření rady města z 6. ledna 2020 nechal založit třetí účet a na něj město převedlo další peníze. V souvislosti s aktuálně oznámeným krachem banky Sberbank CZ je možné, že deponované peníze jsou v ohrožení. Nelze vyloučit, že by dokonce za určitých okolností mohlo město v budoucnu o uložené peníze přijít. Podle České národní banky vklady obcí a krajů jsou pojištěny pouze v případě, že jim náleží výnosy z daní, přičemž jejich daňové příjmy nepřesahují částku odpovídající 500.000 EUR a při splnění dalších zákonných podmínek.

Ještě 14. února 2022 si starosta na jednání zastupitelstva pochvaloval, jak dobře město udělalo. V zápise z jednání zastupitelstva se píše: “Starosta města připomenul, že město na základě rozhodnutí ZM a následně rady města zřídilo u banky Sberbank v roce 2019 dva účty a v roce 2020 další účet. Na účty zřízené v roce 2019 město převedlo finanční zdroje z rezervního fondu a na nově zřízený účet město převedlo část finančních prostředků, které městu zůstaly na běžném účtu na konci roku 2019, a doplnilo jej ještě v průběhu roku 2020 i v roce 2021 a celkově za období leden – prosinec 2021 město získalo úroky v celkové výši 172.441,07 Kč a za měsíce leden 2022 úroky ve výši 101.133,90 Kč, protože výrazné navýšení úroků přímo souvisí s úpravou základních úrokových sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou.” Válka Ruské federace na Ukrajině, zahájená o deset dní později 24. února 2022, ale přivedla klienty této “ruské” banky k hektickému vybírání vložených financí a následnému ochromení banky. Od posledního únorového víkendu přestaly v bance fungovat platební karty a klienti nebyli schopni disponovat penězi na účtech. V souvislosti s tím v pondělí 28. února 2022 zahájila Česká národní banka (ČNB) proces k odnětí bankovní licence Sberbank CZ. Podle ČNB se tak stalo kvůli zhoršení likviditní situace banky v souvislosti s významným odlivem vkladů poté, co došlo k eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu a napadení Ukrajiny Ruskem. "V souvislosti s tím ČNB vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů," prohlásila tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová. "Likviditní krize Sberbank CZ byla způsobena externím, geopolitickým vývojem. Jedná se tak o izolovaný a specifický problém banky, která není významná z hlediska tuzemského bankovního sektoru. Ten tak i nadále zůstává jedním z nejrobustnějších a nejstabilnějších v Evropě," ujistil české vkladatele do jiných bank guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Vklady v bankách, které mají licenci od ČNB jsou ze zákona pojištěny a garanční systém nejpozději 9. března zahájí výplatu náhrad vkladů. Je tu ovšem obrovský háček. Vkladatel peněz na účet Sberbank CZ získá výplatu od garančního fondu sice do výše 100 % součtu svých vkladů, maximálně však do limitu 2.499.500 Kč na jednoho vkladatele (ekvivalent částky 100 000 EUR dle kurzu 24,995 Kč/EUR vyhlášeného ke dni 28. 2. 2022). A jak je výše uvedeno, vklady obcí a krajů jsou pojištěny za odlišných podmínek. Město Rychnov nad Kněžnou má podle poskytnutých informací u Sberbank CZ vedeny celkem čtyři bankovní účty, a sice 2 spořící a 2 spořící s měsíční výpovědní lhůtou. “Objem finančních prostředků na účtech Sberbank CZ, a.s. byl k 28. 02. 2022 v přibližné výši 20.931.566 Kč. Přesněji nelze částku specifikovat, protože nám dosud není známa výše příslušenství částky a výše poplatků,” uvedla v odpovědi on-line deníku Orlický.net Jana Linhartová z
 odboru kanceláře tajemníka Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou. Na otázku, zda jsou tyto finanční prostředky ohroženy v souvislosti s krachem banky byla odpověď úřednice kladná. “Ano, je možné, že zbylé finanční prostředky u Sberbank CZ, a.s. jsou ohroženy. Do jaké míry, to ukáže budoucí vývoj. V současnosti nemáme přístup k jiným informacím, než jaké jsou veřejně dostupné v kyberprostoru,” dodala Linhartová. Finanční prostředky města Rychnov nad Kněžnou jsou dále uloženy u České spořitelny a u České národní banky. Pokud bude skutečně platit, že jeden vkladatel dostane ze všech svých zřízených účtů dohromady maximálně 100 tisíc EUR, pak město Rychnov nad Kněžnou z 20 milionů by mohlo na svém účtu uvidět v tomto měsíci pouhých 2,5 milionu. Podmínkou ovšem je, že se pojištění na smlouvu města s bankou vůbec vztahuje. Zbývající nevyplacená částka se pak s velkou pravděpodobností dostane jako pohledávka do insolvenčního řízení správce konkurzní podstaty a nebo likvidátora zkrachovalé banky. Výši náhrady mohou ovlivnit i další dosud nevyjasněné podmínky. Rychnov nad Kněžnou není jediným městem, které má v bance Sberbank zablokované peníze. Město Uničov v Olomouckém kraji, které je velikostí srovnatelné s Rychnovem nad Kněžnou, má v bance na termínovaném vkladu a provozním účtu 100 milionů. Pardubický kraj měl v bance podle dostupných informací uloženo 50 milionů na spořícím účtu, podle sdělení hejtmana Martina Netolického /ČSSD/ se ale podařilo 23. února v den vyhlášení uznání samostatnosti Doněcké lidové republiky účet vypovědět a peníze by kraj měl získat zpět. Podle komentátora Českého rozhlasu Davida Klimeše bylo ukládání peněz obcí a krajů u ruské banky neuvážené. “Ačkoliv starostové obcí nemusí být profesionálové v oblasti ekonomie nebo bankovnictví, při volbě společnosti Sberbank selhala základní rozvaha o tom, zda je vhodné daňové příjmy obce nebo kraje ukládat u ruské, čínské nebo jakékoliv jiné rizikové instituce,” prohlásil komentátor ve vysílání ČRO Plus. “Jde vlastně o nějakou úvahu o tom, jestli chceme na trhu najít jen tu nejlepší možnost kontokorentů a úvěrů, nebo také budeme myslet na bezpečí vkladů. Někteří hejtmani a starostové prostě příliš riskovali a nyní za to budou muset nést následky,“ dodal Klimeš.