17. května loňského roku tahač s návěsem po kolizi s dodávkou narazil do domu tak nešťastně, že objekt byl staticky silně narušený a v kabině kamionu zůstali uvězněni tři lidé. Vyproštění řidiče, jeho spolujezdkyně a sedmiletého dítěte trvalo hasičům téměř čtyři hodiny. Oceněný hasič poskytl zpravodajskému portálu Orlický.net rozhovor. ••• Co říkáte třetímu místu v soutěži? Skvělý úspěch. Je to ocenění nejenom pro mne, ale pro všechny zasahující, jak profesionální tak dobrovolné hasiče. Odvedli jsme tak pořádný kus práce, byl to náročný zásah, který trval skoro osm hodin. Je to taková třešnička na dortu. ••• Co bylo na samotném zásahu v Lípě nejtěžší? Jak velitel postupuje? Vždy jde o záchranu lidského života, jsou definované postupy při dopravních nehodách nebo mimořádných událostech. V době našeho příjezdu spolu s Davidem Kyselou už na místě operovaly dobrovolné jednotky hasičů z blízkého okolí a z Kostelce nad Orlicí. Místo zásahu jsme spolu s dalším kolegou Michalem Kalousem rozdělili na dva bojové úseky, což pro naši práci bylo zásadní. Jako velitel musím sledovat celé místo zásahu a to v tomto případě by nebylo efektivní pro koordinaci celého zásahu. Tohle rozdělení jsme provedli v době, kdy na místo byly dovezeny stojny na podepření hroutících se stropů poškozené budovy.

••• Popište ty dva bojové úseky. Hasiči pod vedením Michala Kalouse (ŘD ÚO) šli zevnitř do prostoru sutin, které ležely na kamionu. Já (VZ) a můj tým jsme šli zleva z jediné přístupové strany ke kabině kamionu. Velkou pomocí nám byli všichni dobrovolní hasiči, kteří na místě pomáhali s likvidací následků nehody. Úseku č. 1, který byl tvořen levou částí tahače a dveřmi řidiče, velel VZ. Úsek č. 2 představovaly prostory uvnitř budovy a přední a pravá část tahače a velel mu ŘD ÚO. VZ nechal, po kontrole zajištění stropů a štítové zdi, od domu odtáhnout dodávku, čímž bylo vytvořeno další místo pro odklízení sutin podél pravé strany tahače. Na úseku č. 2 byly s použitím trámů umístěných mezi okna protilehlé zdi vytvořeny body pro upevnění řetězových úvazků hydraulického vyprošťovacího zařízení. Byla odtažena volantová tyč a palubní deska u řidiče. Na úseku č. 1 hasiči odstřihli opěradlo sedačky a v 17.10 hodin byl řidič vyproštěn a předán LZS/ZZS. Dále se na obou úsecích intenzivně pracovalo na vyproštění zraněné spolujezdkyně, která byla stále při vědomí, ale pro rozsáhlé uvěznění ve zdemolované kabině nebylo možné zjistit přesný rozsah jejího zranění. Lékař LZS/ZZS jí průběžně podával utišující prostředky a další léky. Se zraněnou ženou komunikovali po celou dobu vyprošťování zasahující hasiči. Na úseku č. 1 zasahující v prostoru kabiny s použitím hydraulického nářadí a rozpěrných válců postupně vytvářeli a zvětšovali prostor, zároveň vyprošťovali pravou horní končetinu zraněné ženy. Na úseku č. 2 hasiči postupně rozstřihávali a roztahovali kabinu a vyprošťovali levou horní končetinu a nohy zraněné. ••• Jak dlouho probíhal zásah? Vyprošťování těch třech osob trvalo přibližně čtyři hodiny, po hodině šlo ven dítě, po další hodině řidič kamionu a nakonec žena. Celý zásah trval asi osm hodin, musela se odčerpat nafta z nádrží nakladního auta, vyprostit samotný kamion, zajistit budovu proti dalšímu pádu a možnému ohrožení hlavního silničního tahu v těsné blízkosti. ••• Vy jste zasahovali osm hodin, takže to byla pro běžného člověka regulérní pracovní doba Určitě pro ty hasiče, kteří likvidovali sutiny, vyprošťovali lidi a následně kamion, to bylo velice náročné. Je potřeba zmínit také fakt, že nám ze začátku velice pomáhal majitel poškozené budovy, abychom mohli dům dočasně zajistit. Než nám přijela zabezpečovací technika, tak zajistil například trámy. Pomohli nám také zastupitelé z Lípy, kteří zasahujícím hasičům zajistili pití a bagety. Těm patří také poděkování. ••• V autě bylo zaklíněné dítě, jak to probíhalo. My jsme věděli, že ve voze jsou zaklínění lidé. To, že mezi nimi je malé dítě, to jsme vůbec nevěděli. Když jsme si udělali prostor, abychom mohli začít vyprošťovat, tak až v této chvíli jsme zjistili, že je ve voze zavalené dítě, kterému koukala jen hlava. Klučina byl zavalený vším, ale k němu byl nejlepší přístup a tak jsme ho vyprostili jako prvního. V ten okamžik to bylo samozřejmě pro nás náročnější psychicky. Musím zaklepat, všechny tři jsme vytáhli při vědomí a mohli jsme je předat dál záchranářům. ••• Pokud zasahujete u takovýchto větších nehod, dá se zásah naplánovat dopředu? Už během výjezdu nás informují kolegové z operačního střediska o situaci na místě, v hlavě si už začnu dávat dokupy plán, jak budeme postupovat. Samozřejmě se může stát, že po příjezdu na místo bude situace zcela odlišná, a to pak se musí vše přehodnotit a začít plánovat znovu. ••• Jak se vyrovnáváte se situací, kdy je účastníkem nehody dítě a nedopadne to s ním úplně dobře? Každý se s tím musí vyrovnat sám, někdo to zvládne rychleji, jiný pomaleji. Můžeme využít služeb psychologa, kterého máme hasičského záchranného sboru. Když jde o děti, pak to je většinou dlouhodobější. Je to naše práce, nemáme čas během zásahu nad tím přemýšlet. Děkuji za rozhovor.