Rychnovští zastupitelé měli dnes na své veřejném zasedání rozhodnout o dvou nabídkách reagujících na záměr prodat pozemky a na nich postavit poblíž plaveckého bazénu bytový dům. S nápadem postavit na pozemku definovaném v územním plánu jako zeleň oslovil starostu Jana Skořepu /ODS/ v listopadu loňského roku majitel místní realitní kanceláře Staika Jiří Zatloukal. Starosta přes konflikt s definicí územního plánu (blíže popsáno v níže odkazovaném článku) předložil po projednání v městské radě návrh zastupitelstvu na vyhlášení záměru na prodej vybraných pozemků o maximální výměře 1.000 metrů čtverečních s minimální cenou tisíc korun za metr. Velikost prodávané plochy hrála přitom hlavní roli, pokud by projekt potřeboval menší plochu než právě tisíc metrů, dalo by se využít výjimky z definice územního plánu a na pozemku postavit cokoliv, co schválí úředníci stavebního úřadu. Bohužel v zadávací dokumentaci s výjimkou velikosti pozemku a požadavku předložit studii záměru nebyly ze strany města definovány žádné regulativy, podle kterých by se investor měl řídit - například chybělo vyjádření městského architekta o tom, jak vysoká budova může být postavena v této lokalitě, jaký tvar střechy by měla mít nebo třeba jaký je maximální počet bytových jednotek tak, aby bylo možné dům napojit na nedostatečně dimenzovanou kanalizaci v této lokalitě. Zřejmě proto byly obě předložené nabídky od sebe dosti odlišné. Jeden ze zájemců o koupi, chrudimská společnost K2 invest, si vyžádala možnost vystoupit před zastupiteli v rámci zastupitelského klubu, kde svůj projekt na bytový dům o 36 bytech představila. O podobnou možnost požádal také Zatloukal jakožto druhý zájemce o koupi. Jenže on vystoupil až přímo na dnešním zastupitelstvu. Zatloukal upozornil na časově omezený prostor, který není adekvátní pro řádné představení jeho záměru budovy o deseti až dvaceti bytech a navíc prý se proti jeho záměru vznesla mediální kampaň. Proto vyzval opoziční zastupitele, aby se nad záměrem výstavby bytového domu zamysleli s tím, že město by se mělo stavět k těmto projektům aktivně a podporovat výstavbu bytů. Dodal, že se o pozemek nechce prát i přesto, že to byla právě jeho myšlenka postavit na diskutovaném místě bytový dům. Před hlasováním o jednotlivých nabídkách zastupitelé začali zřejmě poprvé o tomto tématu intenzivněji diskutovat. Opoziční zastupitel Ladislav Bachura /Volba pro město/ řekl, že podle jeho mínění bylo vše ušito horkou jehlou, neproběhla rozprava a mimo jiné chybí vyjádření městského architekta. Koaliční zastupitel Josef Ješina /ČSSD/ osočil svého kolegu z pokrytectví s tím, že se o záměru hovoří delší dobu a navíc má prý město morální povinnost postavit byty. Podle jeho mínění nabídka chrudimského investora navíc splňuje podmínku garážového stání podle současného územního plánu a zároveň bytového domu. Ješina dále upozornil na možnou potřebu kvasinské automobilky ubytovat své zaměstnance, řekl že předchozí garnitura (pod vedením starosty Jiřího Rokla, pozn. redakce) nešla bytové výstavbě naproti a že chrudimský investor chce začít se stavbou ještě v tomto roce. Navíc tři tisíce za čtvereční metr je prý slušná cena. Ješinovi přitakal také další koaliční zastupitel Zdeněk Žabokrtský /Top 09/ s tím, že byty ve městě chybí a nějaká stavba by na pozemku měla být postavena. Josef Solár /KDU-ČSL/ podotkl, že na sídlišti Mírová, které sousedí s pozemkem, chybí relaxační zóna. Odkazoval na skutečnost, že nejbližší taková místa jsou v zámeckém parku a nebo v lese Včelný. Dotázal se, proč by se měl zastavovat jediný městský pozemek v centru této části města, když podle územního plánu jsou pro bytovou výstavbu určeny jiné pozemky. Milan Novák /KSČM/ zastupující koalici reagoval na Solára tím, že pozemek v současné době využívají lidé jen k venčení psů a sousední pozemek jako parkoviště. Proto prý bude lepší, když místo pro venčení bude zastavěno. Svého kolegu podržel také Tomáš Erben /Top 09/, podle kterého lidé vlastnící byty v činžáku nechtějí bydlet na okraji města, ale ve městě. Navíc je pozitivní ta skutečnost, že dům by měl vlastní parkovací stání pro majitele bytů přímo v budově. Na závěr přečetl starosta Skořepa text, který sumarizoval dosavadní postup v projednávání tohoto záměru. Naší redakcí byl požádán, aby odpověděl na otázku, proč by se měl dům postavit právě na tomto pozemku určeném pro zeleň a nikoliv na nedalekých pozemcích v územním plánu definovaných právě pro výstavbu bytové zástavby. Bohužel odpověď v starostově řeči autor tohoto článku nenašel. A konečně se dostáváme k poznámce o chytré Horákyni v záhlaví tohoto článku. Po diskuzi totiž starosta nechal hlasovat o protinávrhu zastupitele Bachury, který navrhnul, aby rozhodnutí o záměru bylo odloženo na další jednání zastupitelstva s tím, že mělo být doplněno o vyjádření městského architekta a dalších odpovědných orgánů. Pro hlasovalo šest opozičních zatupitelů, proti bylo pět koaličních zastupitelů a tři se zdrželi hlasování. Protinávrh tak nebyl přijat. Následovalo hlasování o předložené nabídce společnosti Staika s navrženou cenu 1.001 Kč za metr čtvereční při požadovaných necelých 1.000 metrech čtverečních. Žádný z přítomných zastupitelů nehlasoval pro a ani proti, všichni se totiž zdrželi hlasování. V případě druhé nabídky už bylo hlasování odlišné. Pro nabídku společnosti K2 invest prodat přibližně 750 metrů čtverečních za 3.050 Kč za jeden metr hlasovalo 8 zastupitelů, proti byl jeden zastupitel a dalších sedm se zdrželo hlasování. Tedy ani tento návrh nebyl přijat. A teď se vrátíme k oné chytré Horákyni. Opoziční zastupitelé navrhli dát větší prostor pro diskuzi o záměru jako takovém, koaliční zastupitelé si zřejmě byli jistí v kramflecích, že druhý návrh prohlasují - v předchozím hlasování v prosinci 2012 pro vyhlášení záměru bylo totiž 11 zastupitelů, dva byli proti a pět se jich zdrželo. Jenže ouha, návrh nebyl schválen a tak nakonec z vyhlášeného záměru sešlo a uskutečněné výběrové řízení bylo k ničemu. Takže koalice tak dlouho chytračila až sama sebe přechytračila. Starosta situaci okomentoval tak, že je pro město škoda, že záměr neprošel. Možná by se ale měl zamyslet nad tím, zda v takto zásadních otázkách udělal maximum proto, jak co nejlépe odkomunikovat záměr před zastupiteli, tak také před občany. Třeba před těmi, kteří bydlí přímo na sídlišti Mírová. Dal jim dostatek prostoru k vyjádření, zda skutečně oni sami chtějí, aby na dosud nevzhledném trávníku vyrost bytový dům? To je otázka. Spíše se zdá, že zřejmě dal šanci mnohem přízemnějšímu řešení, které stručně popsal jeho koaliční kolega Jiří Lorenc /KSČM/, který v průběhu diskuze prohlásil, že se zastupitelé mají starat o rozvoj města a proto asi také přiznal, že nabídku hodnotil především z pohledu ceny, ta vyšší s cenou tři tisíce za metr byla podle jeho slov zajímavější.

Chcete-li, diskutujte pod tímto článkem ve facebookové diskuzi.