V případě realizace by se výrazně zkrátila doba cestování z příhraničí do Vratislavi. Železniční propojení obou měst přitom v minulosti existovalo, fungovalo však pouhých několik dní na samém konci druhé světové války.

Zástupci městského úřadu v polském městě Kudowa-Zdrój podle serveru kudowafm.pl uspořádali pracovní setkání zaměřené na vzkříšení přeshraniční železniční dopravy. Jednání, které iniciovala starostka Aneta Potoczna a místní městská rada, se zúčastnili zástupci polských železnic (PKP PLK), Dolnoslezského vojvodství, okresu Kladsko a rovněž zástupci sousedního Královéhradeckého kraje.

Cílem schůzky bylo představit prvotní koncept nové trati. Z důvodu současného urbanistického uspořádání a změn v terénu nebude nová železnice kopírovat původní historickou trasu v celé její délce.

Projekt má podle polských zástupců představovat strategický impuls pro infrastrukturu a hospodářství v regionu. Počítá se s plnou elektrifikací trati, což má zajistit ekologičtější a modernější způsob dopravy.

Pro cestující a plynulost dopravy je stěžejním bodem projektu předpokládané zkrácení jízdní doby. Po dokončení tratě a s tím související modernizaci železniční sítě by cesta z lázní Kudowa-Zdrój do Vratislavi trvala pouhou jednu hodinu a 45 minut. Přeshraniční napojení Náchoda by podle účastníků jednání přineslo novou kvalitu v cestovním ruchu a užší hospodářskou spolupráci.

Koleje mezi městy Kudowa a Náchod v minulosti již existovaly, jejich budování je však úzce spojeno s tragickými událostmi konce druhé světové války. Přestože železnice z Kladska dorazila do tehdejšího Slaného (dnešní Kudowa-Słone) již v roce 1906, přeshraniční úsek směřující do českého vnitrozemí se začal stavět až v únoru 1945. Nacistické Německo se tuto strategickou spojku snažilo vybudovat z vojenských důvodů a rovněž jako symbolický dar k narozeninám Adolfa Hitlera.

Na zrychlené stavbě museli v nelidských podmínkách pracovat váleční zajatci, nuceně nasazení dělníci a židovské vězeňkyně z nedaleké pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen. První řádný osobní vlak na tuto trať vyjel 3. května 1945. Provoz však neměl dlouhého trvání, poslední vlakové soupravy úsekem projely 12. května 1945 a nedlouho poté byla doprava trvale zastavena. Dřevěný most přes řeku Metuji i traťový násep byly v roce 1947 ženijní jednotkou definitivně rozebrány.