Nejsmutnější pohled na Mapu republiky: Sněhové pole v Krkonoších hlásí historické minimum, naměřili jen 4,8 metru
Zima v Krkonoších letos milovníkům závějí příliš radosti neudělala a jasný důkaz nyní přineslo i pravidelné měření na ikonickém sněhovém poli zvaném Mapa republiky. Odborníci ze Správy KRNAP v minulém týdnu zjistili, že na jižním svahu Studniční hory leží maximálně 4,8 metru sněhu.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Jde o absolutně nejnižší hodnotu za posledních 25 let souvislého měření v této lokalitě, což definitivně potvrzuje, že probíhající zimní sezóna 2025/2026 se zařadí k těm výrazně podprůměrným.
MAPA REPUBLIKY V KRKONOŠÍCH
Historie odtávání legendárního sněhového pole
| Zimní sezóna | Max. výška sněhu (m) | Datum odtátí |
|---|---|---|
| 1999/2000 | 15,7 | 1. dekáda srpna |
| 2000/2001 | 6,1 | 3. dekáda června |
| 2001/2002 | 13,4 | 2. dekáda srpna |
| 2002/2003 | 7,6 | 3. dekáda června |
| 2003/2004 | 14,2 | data nejsou k dispozici |
| 2004/2005 | 15,4 | 22. srpna |
| 2005/2006 | 12,3 | 22. července |
| 2006/2007 | 12,5 | 5. července |
| 2007/2008 | 14,1 | 29. července |
| 2008/2009 | 13,3 | 17. července |
| 2009/2010 | 8,1 | 30. června |
| 2010/2011 | 9,6 | 14. června |
| 2011/2012 | 13,0 | 4. srpna |
| 2012/2013 | 8,8 | 17. června |
| 2013/2014 | 5,4 | 10. června |
| 2014/2015 | 9,7 | 4. července |
| 2015/2016 | 7,3 | 15. června |
| 2016/2017 | 9,5 | 4. června |
| 2017/2018 | 7,5 | 28. května |
| 2018/2019 | 14,5 | 22. července |
| 2019/2020 | 9,5 | 6. července |
| 2020/2021 | 9,6 | 13. července |
| 2021/2022 | 11,2 | 8. července |
| 2022/2023 | 9,7 | 8. července |
| 2023/2024 | 8,0 | 6. června |
| 2024/2025 | 7,7 | 15. června |
| 2025/2026 | 4,8 | ? (čeká se na odtátí) |
Chcete mapu vidět? Pak jen z vybraných míst
Pokud chcete Mapu republiky vidět na vlastní oči dříve, než s příchodem jara úplně roztaje, pamatujte na důležitá pravidla. Sněhové pole leží v chráněném klidovém území (dřívější I. zóně národního parku), kam je přímý pěší přístup přísně zakázán. Skvělou podívanou si ale užijete z bezpečné vzdálenosti – ideální výhled nabízí trasa od Chalupy na Rozcestí nebo cesta spojující Výrovku s Památníkem obětem hor v Modrém sedle mezi Luční a Studniční horou. Za jasného počasí tento bílý unikát díky jeho charakteristickému tvaru dokonce rozeznáte i z dalekého Podkrkonoší.
Jak vzniká Mapa republiky a proč ji vědci zkoumají z oblohy?
Ačkoliv sníh na jižních svazích obvykle mizí jako první, na Studniční hoře je tomu přesně naopak a bílá pokrývka zde zůstává nejdéle v celých Krkonoších. Může za to specifická modelace terénu a silné větrné proudy takzvaného anemo-orografického systému Bílého Labe, které sem pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Při odtávání pak bílá plošina postupně mění tvar: nejprve připomíná prvorepublikové Československo i s Podkarpatskou Rusí, následně mizí Slovensko a nakonec zbudou jen střední Čechy.
Podle botanika Správy KRNAP Josefa Harčarika dnes vědci lokalitu detailně monitorují pomocí moderních dronů. Získávají tak naprosto přesná data o výšce a rozložení sněhu a porovnávají terén se sněhem a bez něj. To jim pomáhá lépe pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje citlivé mikroklima a vzácnou vegetaci v této závětrné oblasti.
