„Tohle nás nabíjí.“ Pražská škola děkovala záchranářům za empatii a bezpečí na smolném lyžáku na Benecku
Ne vždy končí zprávy od záchranných složek výčtem vážných zranění a modrých majáků. Horská služba Krkonoše se pochlubila krásným poděkováním, které jí do schránky přistálo od středoškolské profesorky z Prahy. Její studenti si totiž na lednovém lyžařském výcviku v Krkonoších vybrali pořádnou dávku smůly. Přístup horských záchranářů pedagogy i děti ale naprosto nadchl.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Známe to všichni, kdo někdy organizovali akci pro hromadu teenagerů. Občas se zkrátka něco zvrtne a odřeniny či zlomeniny jsou na denním pořádku. Své o tom ví profesorka Jitka, která začátkem ledna vyrazila se střední školou z Prahy na lyžařský kurz do krkonošského Benecka.
Výcvik se bohužel neobešel bez nehod a učitelé museli záchranáře volat hned v několika případech.
Neomylný diagnostik s obrovským klidem
To, co v krizových chvílích následovalo, ale paní profesorku přimělo sednout k počítači a napsat Horské službě oficiální dopis. Vyzdvihla především profesionální chování konkrétního záchranáře, který k jejich škole jezdil opakovaně.
Co přesně si pedagožka na zásazích pochvalovala nejvíce?
- Lidskost a empatii: Záchranář jednal s dětmi i vystresovanými učiteli s obrovským respektem, vstřícností a klidem.
- Stoprocentní odbornost: Jak sama s obdivem dodala, záchranář měl naprosto přesný odhad a v diagnóze zranění se nikdy nespletl.
- Pocit bezpečí: V náročných chvílích dokázal tým poskytnout přesně tu oporu, kterou si člověk přeje zažít.
Nejlepší odměna pro záchranáře
Pro samotné chlapy v terénu jsou podobná slova tou největší odměnou za jejich náročnou práci. „Tohle nás nabíjí. Jsme rádi, že si to užili, navzdory tomu, že byla potřeba naše pomoc,“ vzkázali záchranáři přes své sítě s tím, že doufají, že je smůla neodradila a na hory opět dorazí.
Fotogalerie
Autor fotografií: hscr.cz
