S přehledem o aktuálním stavu zeleně městům pomáhají pasporty a infračervené snímkování. Dlouhodobý výhled Českého hydrometeorologického ústavu uvádí, že v nejbližších týdnech Česko čekají jen průměrné až lehce nadprůměrné teploty, v průměrných hodnotách se bude pohybovat také množství srážek. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z projektu Intersucho tak snad vlna sucha pro tento rok kulminovala. A zejména v době, kdy jsou klimatické podmínky příznivější, by se měl stát intenzivně připravovat na další suchá období a nepodcenit je. Ministerstvo životního prostředí proto iniciuje pro boj se suchem řadu projektů. Jedním z nich je podpora výsadby zeleně pro malé obce v rámci Národního programu Životní prostředí. Právě zeleň má totiž na klima ve městech řadu pozitivních vlivů, od jejich ochlazování až po zachycování vody v půdě, čímž pomáhá zabraňovat záplavám, které vedle sucha patří k nejcitelnějším projevům klimatických změn. Sama ale nápory veder nezvládá. Boj se suchem je pak v gesci jednotlivých měst. S úspěchem svých opatření se setkávají například v jihomoravských Šlapanicích. "Stromům dodáváme vodu zavlažovacími vaky. Opatrní jsme také při sečení trávy a opravili jsme městské studny, které jsou přístupné i veřejnosti,“ popisuje mluvčí města Jakub Mikšovský. "Součástí tvorby nového strategického plánu města Šlapanice je také zatravňování cest v extravilánu. I to pomáhá zadržovat vodu v půdě. Vážnost situace se suchem rozhodně nepodceňujeme,“ podotýká.

S přehledem o stavu městské flóry umí městům pomoci takzvaná pasportizace městské zeleně. "Mobilním mapováním a pochůzkou zajišťujeme stav zeleně ve městech i mimo ně. Umíme vyhodnotit základní parametry stromů, jakými jsou výška či obvod kmene. Díky infračervenému snímkování dokážeme určit také jejich zdravotní stav,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis, která se zabývá snímkováním a provozuje geografický informační portál GisOnline.cz nabízející tyto služby nejen pro města. "Na infračervených snímcích je totiž změnou barvy jasně vidět, které stromy a keře přestaly produkovat chlorofyl. Tak poznáme, že uhynuly,“ dodává. Suchem nejvíce trpí nově vysazené stromky, které nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém, a nedokážou tak čerpat dostatek vláhy z půdy. Extrémy příliš dobře nesnášejí například také dospělé lípy a javory a velmi často u nich dochází vlivem sucha k postupnému poklesu vitality, či dokonce odumírání. Snížení hladiny podzemní vody nedělá dobře zejména starším borovicím, oslabené stromy jsou navíc snáze náchylné k napadení hmyzími škůdci. S prohlubující se klimatickou krizí je potřeba počítat se zvyšující se teplotou i častěji se střídajícími obdobími dlouhého sucha a extrémních povodní a dobře se na tyto situace příštích let připravit, mimo jiné zvýšenou kvalitní péčí o městskou zeleň.