I proto jej jeho svěřenci přihlásili do učitelského klání Zlatý Ámos. Zaměstnance Skupiny ČEZ, která je dlouholetým partnerem soutěže, rodák z Náchoda zaujal natolik, že mu přiřkli titul ČEZ Ámos a šek na 200 tisíc korun na technické vybavení k tomu. Jako malý chtěl být ředitelem zoo. Od prvního ročníku gymnázia ale Josef Hylský přirozeně směřoval k učitelství. "Proč zrovna fyzika? Měl jsem štěstí na skvělé učitele a zkoumání přírody mi bylo vždy blízké. Byla to pro mne jasná volba,“ říká čerstvý laureát, kterého prý žáci s účastí v soutěži Zlatý Ámos postavili v podstatě před hotovou věc. Svého třídního učitele popsali natolik poutavě a živě, že si od zaměstnanců Skupiny ČEZ vysloužil nominaci v kategorii fyzikářů. Kromě zábavného stylu učení vyzdvihli i laskavost, obětavost a smysl pro spravedlnost. Skupina ČEZ v rámci soutěže Zlatý Ámos vyhlásila anketu o nejoblíbenějšího fyzikáře již pošesté. "Podpoře učitelů fyziky se věnujeme již řadu let. Energetika se bez technicky vzdělaných lidí neobejde a vztah k přírodovědným předmětům zásadně určuje právě osobnost učitele. Proto podporujeme ty, kteří umí děti zaujmout a nadchnout,“ říká členka představenstva a ředitelka Nadace ČEZ Michaela Chaloupková. S výhrou ČEZ Ámos je spojený finanční příspěvek ve výši 200 tisíc korun, právě na vybavení učeben technických předmětů. A jaký má Hylský recept na výuku předmětu, který nepatří mezi českými studenty zrovna k těm nejoblíbenějším? "Baví mě výuka praktickou formou, kdy sami žáci objevují různé jevy, hledají souvislostí a formulují fyzikální zákony. Svou úlohu chápu více jako průvodce, než nositele informací, které je třeba do žáků dostat. Věřím, že by učitel měl žákům vytyčovat cestu, pokládat ve správnou chvíli správné otázky, probouzet v nich touhu hledat řešení a ověřovat jeho správnost. Pokud se toto podaří, žáci se fyziku naučí i bez úmorného opisování textů z učebnice,“ přibližuje svou metodu. Jak výhru Gymnázium Dobruška využije, zatím rozhodnuto není, sám Hylský má hned dva nápady. Tím prvním je rekonstrukce nějakého prostoru ve škole na badatelnu, kde by mohl s žáky objevovat různé fyzikální zajímavosti, ať už v rámci běžných laboratorních prací, nebo v rámci zájmového kroužku. Druhým nápadem je nákup nových pomůcek, zejména pro výuku mechanického kmitání a vlnění. Škola také zvažovala nákup souprav pro kroužek robotiky.