Komunisté prohlásili, že taková stavba "Hyzdí socialistickou krajinu.Je potřeba ji definitivně zdemolovat a kameny použít na zpevnění lesních cest, aby z toho byl užitek". Pak vydali demoliční výměr.
Vláda šílenců skončila pozdě, ale naštěstí dřív, než demolici provedli. V roce 1992 přišel do místa předtím tajně vysvěcený kněz Josef Suchár. Prohlásil, že jednoho dne bude kostel znovu stát ve své podivuhodné kráse a že Neratov se stane místem asistence handicapovaným. "Ne pro ně, ale s nimi to tu změníme," prohlásil.
Neratov sice proslul mezi našimi předky jako místo zázraků, ale kdo z našinců jim věří dnes?
Já už ano. Navštívil jsem chráněnou dílnu, zkusil si česání vlny, tkaní, tisk, výrobu keramiky. Nic z toho se mi nevedlo, ale 35 místním zaměstancům ano - koupil jsem si plnou krabici jejich nádherných výrobků.
Obědval jsem v půvabné místní restauraci a pak se vydal ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, oživenému, plnému světla, překrásnému.
Nepochybuji, že pater Josef, kterému jsem dlouho naslouchal, byl obdařen velkou přízní Boží. Ale musel o ní požádat: svým snem a svou prací. Ta nekončí - stal se i bagristou, a teď hloubí základy budoucího malého pivovaru. Prý bude stát v květnu. Vsadil bych se o cokoli, že nebude, ale pak jsem si řekl, že tenhle člověk dokáže víc, než si zkormoucená mysl dokáže představit.
Jediný člověk. Který inspiroval ostatní.
Díky lidem jako je Josef Suchár vzrůstá moje přesvědčení, že v naší zemi máme na víc, než se nám, malověrným, zdá možné.

Amen.

Michal Horáček
spisovatel, esejista, novinář, textař, básník, producent
[1.10.2016]