Prohlášení tajemníka MěÚ Žamberk Ivana Prchala V souvislosti s protizákonnými aktivitami vedení města a především starosty Jiřího Dytrta po puči na podzim roku 2008 jsem více než čtyři roky starostou šikanován (nyní se tomu říká mobbing), ekonomicky vydírán, urážen a pomlouván za to, že upozorňuji na porušování zákonů a další podivné praktiky vedení města, rady města a zastupitelstva a také neváhám podat i trestní oznámení, protože kontrolní výbor v čele s Jaroslavem Bajtem jednotlivé, do očí bijící kauzy, vytrvale a záměrně přehlíží. Na druhé straně pod mým vedením získal Městský úřad řadu ocenění od Ministerstva vnitra za prokazatelné meziroční zvyšování kvality, dále ISO kvality, ISO bezpečnosti informací, když takovými výsledky se může pochlubit pouze několik městských úřadů v rámci republiky. Ale jak říká místostarostka Jiřina Jirešová: „to přeci není zásluha tajemníka, ale úředníků“, ale nechť. Více než čtyři roky jsem pod stálým, neuvěřitelným tlakem a dokola se opakujícím osočování, že nejsem „loajální“ (rozuměj, nepomáhám zametat stopy kauz, na které jsem upozornil, ale nikdo z vedení města, ani rada města, zastupitelstvo nebo kontrolní výbor je nebral vážně). To v lepším případě. V tom horším jsem byl několikrát za upozornění na protizákonná jednání starosty dokonce potrestán. Ostatně, posuďte prosím sami: Jako jediný zaměstnanec města jsem za celé čtyři roky nedostal jedinou odměnu, naopak mi bylo podvakrát sníženo osobní hodnocení, byla mi dána výpověď a podvakrát starosta žádal ředitele krajského úřadu o souhlas s mým odvoláním. Opravdu jsem plnil úkoly a řídil městský úřad tak hanebně? Mým primárním úkolem je zabezpečit výkon státní správy v přenesené působnosti pro 27 obcí a téměř 29.000 obyvatel. To jsem, alespoň doufám, plnil. Od starostů dotčených obcí jsem totiž slyšel spíše chválu než kritiku. Mým sekundárním úkolem je plnit úkoly, které mi zadal starosta, rada či zastupitelstvo. Starosta se se mnou sešel od svého zvolení v roce 2008!!!, toliko dvakrát, na cca pět minut někdy na podzim téhož roku a poté už pouze při předávání snížení osobního hodnocení v květnu 2009, v lednu 2011 a při předání výpovědi v lednu 2012. Starostu Dytrta jsem po jeho zvolení v roce 2008 několikrát žádal, aby vyhodnotil moji práci, připomínal jsem mu, že jako můj nadřízený má vůči tajemníkovi také povinnosti, ale bylo to marné. Plnil jsem úkoly, které mi byly zadány, upozorňoval na potenciální problémy a hrozby, které stejně starosta a radní nebrali vážně, ba naopak můj poradní hlas označovali jako vměšování do samosprávy. V květnu 2009 mi starosta poprvé snížil bezdůvodně osobní hodnocení o 50%. Na protizákonnost tohoto aktu jsem podal žalobu. Právního zástupce jsem hradil ze svého, zatímco starosta si ho platil z městské kasy. Soud se táhl více než dva roky a jak prvostupňový, tak i druhostupňový soud (12.6.2012) označil postup starosty za protiprávní, bezdůvodný a v rozsudku potvrdil, že jednání starosty Dytrta se dá označit za šikanózní. Starosta sáhl do městské kasy a zaplatil soudní výlohy, právníka a penále za zadržovaný osobní příplatek. A jestli si myslíte, že zastupitelstvem prošel návrh, aby starosta nahradil škodu, kterou způsobil, tak to jste se spletli. Na podzim roku 2009 jsem starostovi poslal upozornění na možné porušení zákona ve věci prodeje (neprodeje) pozemků města, kde město přišlo o více než jeden milión korun. Starosta se upozorněním nejenže nezabýval, ale podal řediteli krajského úřadu návrh na mé odvolání. Důvody, které starosta uvedl, byly buď naprosto malicherné, anebo se nezakládaly na pravdě. Na jaře 2010 ředitel krajského úřadu souhlas s mým odvoláním neudělil. Po neúspěchu s odvoláním začal starosta shánět „důkazy“ proti mé osobě a zahájil období zasílání výtek na tzv. neplnění povinností. Já jsem na každou výtku zaslal odpověď, ve které jsem pochybení vyvrátil. V lednu 2011 mi spolu s místostarostou Novotným předal druhé snížení osobního příplatku, přičemž v něm byly uvedeny odvolávky na výtky, které jsem již předtím vyvrátil ve svých odpovědích starostovi. Snížení mi oba pánové předali několik hodin poté, co se dozvěděli, že městský úřad v Žamberku získal od ministerstva vnitra dvě ceny za prokazatelné zvýšení kvality za rok 2010. Starostu a zastupitele jsem v loňském roce vyzval, snížení osobního příplatku zrušili a vyhnuli se zbytečným soudním výlohám, ale můj dopis zůstal starostou nezodpovězen. V červnu 2011 rada města schválila mandátní smlouvu na právní poradenství, na základě které vyplácí z městské kasy starosta měsíční gáži, zastupování před soudy a správními orgány pražskému právníkovi Dominiku Brůhovi. Od července roku 2011 tedy mají zasílané výtky, které starosta už pouze podepisuje, vyšší „štábní“ kulturu, jak by se asi za 1.500,-Kč na hodinu bez DPH, očekávalo. Mimochodem jenom tento právník již přes starostu Dytrta vytáhl z městské kasy přes 150.000,-Kč. Na výtky jsem, samozřejmě za své) opět odpovídal a vyvracel v nich obsažené nepravdy a spekulace. Pan Brůha nakonec vymyslel kličku, jak obejít zákon o úřednících a vyhnout se předchozímu souhlasu ředitele krajského úřadu s mým odvoláním. Tož použít pouze zákoník práce a dát tajemníkovi výpověď. Že je takové jednání účelové a v rozporu s dobrými mravy? Nevadí, hlavně když to splní účel. Dne 6.1.2012 v odpoledních hodinách tedy starosta města v doprovodu svých místostarostů vešel do mé kanceláře (ani mu nevadilo, že bych mohl být ozbrojen, jak následně tvrdil ve veřejnoprávní televizi ve snaze obhájit své hanebné počínání). to ještě ze mě neměl strach). Po rychlém přečtení výpovědi, ve které mi byla zároveň dána překážka v práci na straně zaměstnavatele (co na tom, že je funkce tajemníka na obci třetího stupně povinná ze zákona) jsem musel absolvovat potupné předávání inventáře a pracovních pomůcek. Nakonec byla kancelář uzamknuta a zapečetěna Městskou policií. Nevím, jak jste psychicky odolní Vy, ale mne a moji partnerku to velice zasáhlo. Přijít o práci takovým způsobem, tedy na hodinu, což je způsob používaný naprosto ojediněle za zvlášť hrubé poručení pracovní kázně, to s člověkem opravdu otřese. Navíc se o této akci dozvěděla média, a tak mne vyhledala reportérka pořadu Reportéři ČT. Dne 6.2.2012 byla odvysílána reportáž, ve která bylo tak otřesné, šokující a dehonestující vyjádření starosty, že jsem se popravdě sesypal. Myslel jsem si, že to bude pouze dočasné, ale opak byl pravdou, a tak jsem se stal od 6.3.2012 práce neschopným. V době mé pracovní neschopnosti do mé kanceláře třikrát vnikli starosta Jiří Dytrt a místostarostové Petr Novotný a Jiřina Jirešová, kteří nechali odvrtat zámky na skříňkách a prohlíželi si písemnosti, přičemž si některé dokonce odnesli. Starosta šel dokonce tak daleko, že nechal prolomit heslo k mému služebnímu počítači. Výpověď jsem (samozřejmě opět za své) napadl u soudu a dne 30.3.2012 okresní soud rozhodl, že výpověď je neplatnou. Starosta se, za podpory Rady města a pochopitelně za peníze z městské kasy, odvolal. Přestože krajský soud o odvolání proti usnesení okresního soudu nerozhodl, podal dne 4.9.2012 starosta Dytrt další žádost o udělení souhlasu s mým odvoláním řediteli krajského úřadu. V tomto správním řízení starostu opět zastupuje Dominik Brůha a jak už jste si zvykli, výdaje jdou z městského konta. Dne 1.11.2012. Krajský soud potvrdil rozhodnutí okresního soudu ze 30.3.2012 o neplatnosti výpovědi a starosta znovu musel sáhnout do městského rozpočtu a uhradit výlohy mému právníkovi. Dne 21.11.2012 mi byla ukončena pracovní neschopnost a dne 22.11.2012 jsem se dostavil do zaměstnání. Po chvíli čekání před zamčenou kanceláří (klíče má starosta a už se nepečetí) přišel starosta Dytrt, předal mi list papíru na kterém stálo, že na straně zaměstnavatele je překážka v práci, přesněji cit: Vám Město Žamberk jako Váš zaměstnavatel není schopno přidělovat práci podle sjednané pracovní smlouvy.“ Od 22.11.2012 jsem sice práceschopným, leč nechtěným zaměstnancem města. Ivan Prchal