V minulých dnech policie pohřešovala mentálně postiženou ženu z Kvasinska. Tehdy jsme ještě mohli v žádosti Policie ČR o pomoc uvést její jméno a také podobiznu. Dnešním dnem si toto už nemůžeme dovolit. Hrozí nám totiž postih až pět let vězení a finanční pokuta až pět milionů korun. Dokonce Vám nesmíme sdělit, zda byla žena nalezena a pokud ano, tak v jakém stavu. Náhubkový zákon totiž nedovoluje nejen říkat, ale „ani naznačovat". Ještě absurdnější situace může nastat, pokud se pátrá po osobě, u které je velmi pravděpodobné, že by se mohla a nebo že se stala obětí násilného trestného činu. Jako například dívka z České Třebové, která se ztratila na cestě z Litomyšle domů. Nemůžeme ani uvést, zda její ostatky byly či nebyly nalezeny a tím pádem, kdo mohl být jejím vrahem. Jediné, co můžeme uvést je informace, že vrah zabil. Nebo třeba malý chlapec, který se ztratil na Pardubicku. Usilovně po něm pátraly desítky lidí. Pokud by se ztratil nyní, tak my nemůžeme upozornit čtenáře ani na to, koho vlastně mají hledat. A jak by zpráva o pohřešované ženě či malém chlapci nyní mohla vypadat? Policie ČR žádá o pomoc při pátrání po nezvěstné osobě. Identitu pohřešované redakce serveru Orlický.net zná, ale podle zákona ji nesmí zveřejnit. Zákon, který měl původně jen chránit oběti zločinů před přehnanou mediální pozorností, totiž parlament rozšířil tak, že omezuje svobodu slova i v případech, kdy pro to není žádný důvod. Přesto ho schválili poslanci, senátoři i prezident. Tento zákon vážně podkopává právo informovat a být informován, podkopává ústavou zaručené právo šířit zprávy a informace. Nezbývá než doufat, že jje v dohledné době zruší Ústavní soud.