• Orlický.net: Jak je to tedy s dívčí koledou na Rychnovsku? Dívčí koleda se tu tradičně od nepaměti držela a drží vždy 14 dní před Nedělí velikonoční. Pro náhodné návštěvníky je to překvapení, když vidí chodit po koledě malé holčičky i větší děvčata s pomlázkami a ženy pak s vařečkami, samozřejmě ozdobenými pentlemi. To aby vyšlohaly kluky nebo mužské. Nebo taky kluky na sousoší Bylo nás pět - ty samozřejmě symbolicky - tedy i Petra Bajzu s kamarády, hrdiny Poláčkovy knihy Bylo nás pět. A tatínkové jim udělají na památku fotografii. • Orlický.net: Vraťme se zpátky k dívčí koledě. Dostávají děvčata a ženy za koledování vajíčka či nějakou sladkost jako chlapci? Ano. Při holčenčí koledě, jak se taky říká, je to stejné jako při té klučenčí na Pondělí velikonoční. Ostatně na koledu se dřív chodívalo v Podorlicku i o Zeleném čtvrtku nebo děvčata v úterý po Velikonocích. Například v Ohnišově přicházely děti do síně a zpívaly Pochválen Pán Ježíš Kristus / my jsme k Vám přišly na Zelenej čtvrtek - a hospodyně obdarovala koledníky sušeným ovocem, jablkem či chlebem.

• Orlický.net: Orlické hory, které máte blízko, měly německé obyvatelstvo. Nevíte, jak to bylo tam? V německy mluvících vesnicích se koledě říkalo v horském nářečí kloppagín z německých slov klappen a gehen = klapat a chodit. Němečtí hoši totiž chodili s řehtačkami a klapačkami. V některých vesnicích pod Orlickými horami chodili chlapci na koledu v Pondělí velikonoční s pomlázkou a děvčata - také s pomlázkou - v úterý po Velikonocích. • Orlický.net: Jak taková koleda v německy mluvících vesnicích na Orlických horách vypadala? Koledníci při ní museli ochutnat svěcený mazanec, to aby se hospodyně nehněvala. V horských vesnicích němečtí kluci chodili na šmerkustn a odříkávali Ene bene ustn, ich bin zu dir šmerkustn. • Orlický.net:Zajímavé. Ale vraťme se k českým Velikonocím. Měl Váš Rychnov nad Kněžnou taky nějakou specialitu, nemluvě jen o té dnešní dívčí koledě? Měl. Až do konce 1. republiky jí byla valbiska nebo taky balviska. Bývala to kdysi zábava soukenické mládeže o Hodu božím velikonočním a Pondělí velikonočním. Takových valbisek bývalo ve městě až pět. Majitel balviska je nechal zhotovit ze dvou 10 až 14metrových " hrází" = klád, podbil je prkénky a vnitřek vyplnil cihlářskou hlínou. To se pak uhladilo a vysypalo popelem ze dřeva. Vznikl tak jakýsi žlab, na jedné straně o výšce 1,3 metru, dole zakončený jílovištěm, a nahoře musel být můstek neboli štábec. Vajíčka se koulela, a komu dál, ten vyhrával. Hrávalo se do noci. • Orlický.net: Začali jsme dívčí koledou na Rychnovsku. Závěrem: Neznáte nějakou - třeba klučenčí - koledu? Máte ji mít: Svatý Petr dřímá / hoď nám flaši vína. Abychom se napili / pánaboha chválili rozkoše koše / hoď nám půl groše na cejnovou misku / hoď nám po penízku. A ta paní předobrá / koledy nám podala. Zaplať jí to svatý Petr / svatý Ján/ naposledy Pán Bůh sám.