"Měl jsem v životě štěstí, že mám dobré kamarády v Čechách i v Austrálii, stal jsem se víceméně takovým světoobčanem," řekl v rozhovoru. Adam Bubna z Litic emigroval z České republiky v roce 1948 se svým otcem Mikulášem. Otec zůstal v Rakousku, kde v roce 1954 zemřel, sestra Eleonora zůstala v Čechách. Adam Bubna odešel do Austrálie, kde pracoval jako učitel a později jako ředitel gymnázia v Perthu na australském západním pobřeží. Adam Bubna z Litic, který sám přiznává, že příliš nevěřil, že by se mohl rodový majetek vrátit do rodinné péče, odešel v Austrálii v roce 1987 do důchodu, namísto klidného odpočinku jej však čekala restituce v České republice. "Bylo to hodně starostí a práce. Nyní jsme majetek se sestrou rozdělili, snažíme se předejít nějakým rodinným nesvárům v budoucnosti. Mám dojem, že se vytvoří rodinná společnost, která se o majetek bude starat. Není to velké, takže žádné obrovské peníze z toho nikdo mít nebude, alespoň budou mít děti a vnoučata z Austrálie kam jezdit na dovolenou," řekl Bubna z Litic. Jeho dva synové s rodinami žijí v Austrálii, v České republice žije jeho nejmladší syn. Bubna se sestrou získal v restituci zámek v Doudlebách nad Orlicí, okolní hospodářské budovy a přibližně 1600 hektarů lesa v okolí Horního Jelení. "Zámek byl v poměrně dobrém stavu, zpustlé byly hospodářské budovy v okolí. Jestli mi restituce změnily život? Ani ne. Každý den musím ráno vstávat a večer jdu zase do postele," říká s úsměvem muž, který nyní plánuje stěhování do rodinného domu v Horním Jelení. Muž, v jehož pracovně jsou na stěnách historické obrazy a na policích leží bumerangy jako vzpomínka na Austrálii, tvrdí, že je spokojený. "Zajímavé je, že člověk vždycky sní o dalších horizontech. Když jsem tady, tak si říkám, že by bylo pěkné, kdybych byl v Austrálii, a naopak. Mně to nepřipadne, nestýská se mi ani po jednom ani po druhém místě, těším se vždycky na cestu. Mám kamarády tady i tam, tak se s nimi vždycky rád sejdu," říká muž, který v Austrálii každoročně stráví přibližně dva měsíce. Adam Bubna z Litic celý život rád četl, v poslední době je však ze čtení unavený. "Přečtu si tři stránky a usnu nebo ráno, když čtu noviny, tak toho mám taky za chvíli dost," říká s úsměvem. Koníčkem pro něj stále zůstává myslivost, sám i nadále vyráží do rodinných lesů. "Jedná se mi o to, aby byla rovnováha mezi přírodou, aby nevyrůstaly nemocné kusy, například když se podíváte na paroží, tak se jedná o přestárlé nebo slabé kusy, tady není ani jeden trofejový srnec, to nikdy nestřílím," řekl Bubna. Při otázce na plány do budoucna se usměje. "Já myslím, že už nemusím nic dělat. Politiku nezměním, celá historie lidstva je historie krádeží a podobných věcí. Jedná se mi hlavně o to, aby moje děti byly šťastné. Doufám, že se projdu po lese, a snad se mi podaří přestěhovat do Horního Jelení. Nejlépe nejdříve do bytu a ne rovnou na hřbitov," říká s úsměvem potomek starého šlechtického rodu.