Dostupnější a cenově výhodnější je vzít motorovou pilu, odkoupit od lesních závodů stromy nastojato a zásobit se palivem takzvanou samotěžbou. Podobným způsobem se v uplynulých měsících zachoval dosud neznámý dřevorubec nedaleko Vysokého Mýta. "Neznámý pachatel od poloviny února letošního roku pokácel podél lesní cesty u Brtče 65 stromů a většinu z nich odvezl. Majiteli tak způsobil škodu za šedesát tisíc korun," uvedla tisková mluvčí ústeckoorlické policie Eva Sichrová, "Veškeré palivové dříví z kalamity na Svitavsku přenecháváme místní těžařské firmě Forest, která má na palivo pořadník. Na Moravskotřebovsku prodáváme z menší části dřevo sami nebo umožňujeme lidem samotěžbu, jakžtakž je to pokryté," uvedl zástupce vedoucího Lesní správy Svitavy státního podniku Lesy ČR Jaroslav Štefl. Za plnometr dřeva jehličnatých stromů zaplatí lidé státním lesům 400 korun, za listnaté o 100 korun více. Při vlastní těžbě vyjde krychlový metr zhruba na čtvrtinu. Lepší není situace ani na Lesní správě Choceň na Orlickoústecku. "Zájem je velký, hotového dřeva je minimum, všechno se prodává jako vláknina na výrobu celulózy. Větší možnosti jsou v samovýrobě, kdy si lidé stromy označené revírníkem pokácejí a zpracují sami. Tam, kde je zavedený plyn, je probírek dostatek, kde jsou lidé více závislí na místních zdrojích, začíná být o dřevo nouze," uvedl Jan Mencák z choceňské správy. Ceny jsou na Choceňsku obdobné jako ve státních lesích na Svitavsku. Státní lesy vyčíslily lednovou kalamitu na svých porostech v Pardubickém kraji asi na 98.000 krychlových metrů dřeva. Na celém území regionu vichřice poškodila přibližně 190.000 krychlových metrů dřeva, což je asi čtvrtina průměrné roční těžby v kraji. Odborníci doporučují dřevo před přiložením do kamen nechat alespoň jeden rok vyschnout, vlhké hůře hoří, má nižší výhřevnost a jeho zplodiny více poškozují kotle i komíny. Lidé by si proto měli palivo uskladnit s velkým předstihem.