24.02.2015 20:00
Fletch
Zpravodajství
z regionu
Zobrazeno
10621x
|
V domě manželů Sedláčkových, nejdeme stálou expozici obrazů profesora Vojtěcha Sedláčka. Další část expozice je věnována krajkářskému umění jeho ženy Marie. Během prohlídky navštívíme i malířův ateliér a byt obou umělců. V přízemí domu najdeme novější stálou expozici díla Josefa Korejze-Blatinského, známého a oblíbeného regionálního malíře, kronikáře a etnografa.
Obec Javornice dům zpřístupnila v roce 1980 po zakoupení a úpravě domu, kde oba umělci žili.
Na závěr prohlídky nesmíme zapomenout na procházku malebnou zahradou a prohlídku koňských briček, kterými mistr Sedláček jezdil s koněm Gidranem po okolí a maloval zejména krajinu a rolníky.
Vojtěch Sedláček (9. září 1892, Libčany – 3. února 1973, Praha) byl významný český malíř zejména krajiny východních Čech.
Vojtěch Sedláček se narodil v budově dnešního obecního úřadu v Libčanech, která byla postavena v roce 1877 jako škola. Školní kronika jmenuje na svých stránkách několik významných učitelů i žáků. Ve škole působil od roku 1904 ve funkci řídícího učitele Antonín Sedláček (1849–1929) otec národního umělce, malíře Vojtěcha Sedláčka, který se zde narodil 9. září 1892 jako nejmladší ze sedmi dětí.
Vojtěch Sedláček studoval na reálném gymnáziu v Hradci Králové. Jeho výtvarné nadání zaujalo profesora kreslení Antonína Hudce, který ho doporučil ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde studoval do roku 1919 na všeobecné škole vedené Janem Preislerem a od roku 1916 v grafické speciálce Maxe Švabinského. V roce 1918 složil zkoušky na středoškolskou profesoru kreslení a působil pak na gymnáziích jako profesor kreslení.
V roce 1925 se oženil s Marií Serbouskovou, textilní výtvarnicí v oboru paličkované krajky. O rok později odešel na zdravotní dovolenou. Začal pracovat jako samostatný umělec. V Javornici v Orlických horách si se ženou zřídili ve stavení jejích rodičů letní byt, v němž pak každým rokem trávili většinu času od jara do zimy. V roce 1930 odešel Sedláček z vážných zdravotních důvodů na trvalý odpočinek, ale nepřestal malovat. Účastnil se mnoha výstav v Československu i v cizině. V roce 1933 si koupil prvního koně a vozík, jenž mu sloužil k vyjížďkám do okolí Javornice za malířskými motivy. V zimě pobýval v Praze ve svém bytě s ateliérem v Domě umělecké besedy.
Vojtěch Sedláček zaujímá mezi řadou malířů, kteří ztvárňovali krajinu východních Čech, výjimečné místo. Znal dobře lopotný život na venkově, zvyky, životní radosti a starosti. Jedinečnost jeho děl spočívá ve spojení krajiny s člověkem. Nejčastějším námětem je česká krajina, viděná v rytmu každodenní práce. Byl také činný jako ilustrátor. Zvláště známé jsou jeho živé ilustrace v knize bratří Mrštíků Rok na vsi. Jeho obrazy českého venkova s pluhem, oráčem s koňmi, koněm a bryčkou, s fůrou obilí na žebřiňáku, s venkovany, kteří ručně sklízejí úrodu, patří již vlivem mechanizaci minulosti. Každá Sedláčkova kresba, kvaš nebo tempera vyjadřuje přesvědčivě v čistých a svěžích barvách a pružném štětcovém rukopise život venkova.
Za svého plodného života se dočkal mnoha uznání, z nichž nejvýznamnější bylo jmenování laureátem státní ceny v roce 1954 a národním umělcem v roce 1959, v roce 1962 se stal nositelem Řádu republiky.
Vojtěch Sedláček zemřel 3. února 1973 v Praze a jeho ostatky jsou uloženy hřbitově v rodných Libčanech.
Marie Sedláčková (Serbousková) - textilní výtvarnice
* 29. 6. 1895 Javornice
† 13. 3. 1964 Praha
Nástup na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze překazila 1. světová válka, a tak M. Serbousková zůstává doma v Javornici, pomáhá v hospodářství. Volný čas věnuje výtvarné činnosti. Navrhuje dřevěné hračky, čepečky, šály. V r. 1917 začíná svou krajkářskou práci kreslením návrhů krajek. V letech 1921 - 1925 studuje na výše uvedené škole v Praze. Na mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži v r. 1925 získala za své práce v oboru krajky čestný diplom a zlatou medaili. Téhož roku se provdala za malíře Vojtěcha Sedláčka. Dalších deset let se věnovala aktivně výtvarné práci a po r. 1936 se se svojí tvorbou pomalu odmlčuje. Ucelená kolekce děl M. Sedláčkové je instalována v javornickém Památníku Vojtěcha Sedláčka. Některé práce jsou umístěny v zámku v Novém Městě nad Metují a především v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.
Josef Korejz - Blatinský (* 3. 5. 1909 Javornice + 28. 5. 1989 Javornice)
Malíř, kreslíř a etnograf. Věnoval se českému, moravskému a slovenskému folkloru. V tužkových záznamech a kolorovaných kresbách zachycoval oblast Orlických hor i krajinné kompozice vzdálenějších regionů. Výtvarně dokumentoval lidové zvyklosti a tradice i jejich proměny. Zajímaly jej přírodní scenérie a historická zákoutí měst nebo autentická podoba lidových stavení, včetně jejich interiérů a architektonických detailů. Zachycoval místa zanikajících starých budov, všímal si lidových krojů. Byl také zručným řezbářem.
Josef Korejz-Blatinský realizoval řadu samostatných výstav, několikatisícovou sbírku jeho prací spravuje Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově na Kněžnou. Stálá výstava díla Josefa Korejze-Blatinského se nachází v Javornici.
Něco málo o Javornici:
Tato podhorská obec se nachází pod Orlickými horami na východě Čech v okrese Rychnov nad Kněžnou, podél Javornického potoka v délce šesti kilometrů.
Nejstarším hodnověrným dokladem o existenci Javornice je prozatím starý popis Pražské diecese, sepsaný pod dohledem arcibiskupa Arnošta z Pardubic mezi rokem 1344 a 1350. V archivu se dozvíme, že již v roce 1358 to byla ves a tvrz. Snad ji založil Sukoslav Drslavec (nebo Drslavic) z Potštejna. Obec se stávala velmi často předmětem obchodu. Mezi významnější majitele patřili Jan z Vartenberka, Jiří z Poděbrad, Vilém z Pernštejna a Pardubic. Od roku 1640 do 20. století byla v majetku rodu Kolowratů Libštejnských. V kronikách jsou zachyceny tři velké pohromy, které postihly obec. Roku 1639 ji zpustošili Švédové, v roce 1772 zde řádila cholera a roku 1801 byla postižena povodní.
Dominantu obce tvoří pozdně barokní kostel zasvěcený Sv. Jiří z let 1785 - 87, který byl postaven zedníkem J. Schubertem z Černíkovic a tesařem Fr. Peychou z Třebešova.
Obec leží v nadmořské výšce 420 m, má podle sčítání lidu z roku 2001 881 trvale bydlících obyvatel. Nejvyšším bodem obce je Jahodová hora , která má 502 m n.v. a nalézá se nad částí obce s místním pojmenováním Betlém. Je přístupná po staré císařské silnici, jejíž část se dochovala. Začíná na křižovatce k Jahodovu a končí na začátku Slatiny n. Zd. Od Jahodové hory směrem ke Slatině n. Zd. je při této cestě upravená lesní studánka "Buriánka" a kaple Sv. Anny, která je již na katastru Obce Slatina N. Zd. Z této cesty je krásný výhled na celé Orlické hory, a proto je zde vždy na Nový rok společné setkání turistů a lidí dobré vůle, kteří si sem přicházejí odpoledne podat ruce a popřát k Novému roku, již více než 20 let.
Z Javornice vedou turistické stezky do nejkrásnějších částí Orlických hor.
Otevírací doba:
Květen - Září Út - Ne 8:00 - 17:00
|
|