11.11.2013 08:24
-kr-
Zpravodajství
zajímavosti
Zobrazeno
5197x
|
V obnoveném chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Neratově na samé česko-polské hranici se konala 10. listopadu dopoledne mše, kterou celebroval místní kněz Josef Suchár a koncelebroval rychnovský Milan Beran.
Během ní zazněla ve výborném podání pěveckého smíšeného sboru z Letohradu Familia Cantorum spolu s komorním orchestrem a sólisty Mozartova Korunovační mše C dur.
•••
Barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie - znovuvzkříšené poutní místo smíření
Bývá zvykem, že se příchozím ukazuje to nejlepší. Zkusme je zavést na místo, těžce poznamenané koncem 2. světové války a doničené v éře komunistické. Jmenuje se Neratov, je na půl cesty mezi Orlickým Záhořím a Bartošovicemi v Orlických horách na samých česko – polských hranicích. Z české strany za Orlickými horami a přes hraniční Divokou Orlici na polské straně Bystřickými horami a ke všemu nejdál od okresního města Rychnov nad Kněžnou. V Neratově žilo do konce 2. světové války patnáct set obyvatel a v roce 1946 tady zbylo jen pár rodin. Teď je to malinká osada, patřící k Bartošovicím. Jsou tady obyvatelé sdružení Neratov, jinak rekreační chalupy.
Do tamního marinského chrámu přicházely v minulosti tisíce poutníků a např. jen z kladské strany věřící ze 17 vesnic. Z pohledu architektury byl tento architektonický klenot, postavený v letech 1723 – 1733, průkaznou stavbou, zachycující pronikání zásad tehdejšího radikálního baroka do venkovského prostředí a v době svého největšího rozkvětu se stal významným poutním místem a projevem duchovního života farnosti a okolí. Jak došlo k tomu, že byl kostel těžce poškozen 10. května 1945, na to je víc odpovědí, ta nejpravděpodobnějš&iacu te; je, že rudoarmejci vystřelili na kostel z pancéřové pěsti, hořela střecha, schodiště i obě věže, požár roztavil hodinový stroj a zvon. Silné cihlové klenby sice uchránily interiér, ale z kostela se postoupně stávaly ruiny, 1958 se propadly i klenby a 1973 chybělo málo k tomu, aby byl kostel definitivně zdemolován. Docela vážně se jednalo o totální demolici, ta by prý vyšla nejlevněji, i tak to mělo stát milion. Ten milion na demolici však firma provádějící demolici kostela spotřebovala na demontáž a převoz památkově chráněného rokokového schodiště na zámek Skalka u Dobrušky (je tam dodnes), a tak paradoxně k demolici svatostánku nedošlo. Symbolicky můžeme říc t, že když odtud bylo „odejito“, tak schodiště zachránilo kostel.
Naštěstí se v listopadu 1989 režim změnil. Doporučuju malinko přivřít oči – tady se od začátku 90. let děl zázrak (to říkám já ateista ), podložený prací stovek dobrovolníků a obdivuhodným úsilím zdejšího pátera Josefa Suchára. Od té doby se tu pravidelně – nejdřív na louce před zbořeništěm a pak v samotných ruinách, zbavených neskutečného množství sutin, konaly mše, poutní i ty na Vánoce či na přelomu roku starého a nového. Ty půlnoční s osvětlením pochodněmi a sví čkami v zavařovačkách.
Po komensku názorně (jako kantor jsem léta spolupracoval s Československým a později Českým rozhlasem) překopírovávám svůj odvysílaný telefonát do Radiožárnálu o půlnoční 24. 12. 1996
Ohlášení: Od roku 1991 pravidelně rok co rok se konají v ruinách bez stropu a střechy pobořeného kostela Nanebevstoupení Panny Marie v osadě Neratov při samých hranicích s Polskem půlnoční mše - o Velikonocích na Vzkříšení, o Vánocích na Štědrý den a na Silvestra. Připomeňme si poslední z nich – půlnoční z 24. na 25. prosince 1996
Živý telefonát: V ruinách zasněženého kostela mezi holými zdmi, zbaveného nedlouho předtím obrovským úsilím věřících, mezi nimi hodně mladých, obrovského množství sutin uvnitř, sloužil tradičně půlnoční mši rokytnický páter Josef Suchár pro několik desítek především mladých a mimořádně pozorných lidí, jejichž jádro tvořili členové Sdružení Neratov. Atmosféra byla opět zcela zvláštní až mysteriózní - silný, skoro 20stupňový mráz, kdy zamrzala knězi v oda a víno v kalichu, kde osvětlení zajišťovaly jen pochodně a svíčky v zavařovačkách a v samotném chrámu Páně byly umístěny dva děrované sudy, naplněné hořícím dřevem. Hudební doprovod obstaraly dvě kytary a čtyřčlenný sbor. Melodické mariánské písně, který spolu se sborem zpívali i účastníci této ojedinělé půlnoční mše, byly moderní, jen na závěr zazněla tradiční Narodil se Kristus Pán. Velká část přítomných šla k přijímání.
Páter Josef Suchár - ve spolupráci s Římskokatolickou farností Neratov a Sdružením Neratov - se zasloužil organizačně i manuálně i o to, že toto mariánské poutní místo se začalo postupně obnovovat prací českých, ale i cizích (např. francouzských) pomocníků, kteří tam přicházeli a na kolečkách odnášeli nánosy.
Sdružení Neratov, které vzniklo v září 1992 jako nezávislé, nepolitické a nestátní dobrovolné společenství lidí, kteří se podílejí na obnovení poutního místa smíření v Neratově s tím, že přispějí k výstavbě, vybavení a provozování sociálních, charitativních, eventuálně zdravotnických zařízení, která slouží potřebným lidem. Jeho cílem je péče o lehce mentálně postižené, podpora pěstounských rodin, obnova poutního místa a rozvoj života v pohraničí. Sdružení Neratov nabízí těmto lidem zázemí pro co nejsamostatnější život..Pokud vám tento fakt nic neřekne, pak vzpomeňte známého „lesního muže“ Františka Dombaje. Ten v něm po svém propuštění na prezidentovu amnestii žil a pak se odtud se svou manželkou a dítětem odstěhoval
V roce 1991 se zde konala první pouť (to ještě na louce před kostelem), zpracován byl znalecký posudek na obnovu objektu obnovu, kostel byl zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek, zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví, zavítali sem ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Pomáhá tu Česko-německý fond budoucnosti, evropský projekt Orlické baroko v proměnách času, obnova kostela je zařazena do programu Záchrany architektonického dědictví ministerstva kul tury i do bruselského fondu Kultura 2000, přispěly dotacemi ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond, když vyhlásil Program rozvoje venkova, zaměřený i na obnovu nemovitých kulturních památek, nezapomeňme ani na peníze z Královéhradeckého kraje.
Tento víc než 270 let starý barokní kostel Nanebevzatí Panny Marie v Neratově prochází dokončovanou rozsáhlou rekonstrukcí, má novou střechu, která kopíruje původní barokní vzhled, jen část střechy je prosklená jako připomínka doby, kdy kostel neměl střechu a byl otevřen směrem vzhůru. Na řadě je obnova barokního schodiště, tam probíhají jednání.
Připomeňme: V neděli 20. srpna 2006 byly tu zahájeny 17. polsko - české dny křesťanské kultury, jejichž mottem bylo Buďme rodinou – Bądźmy Rodziną Stalo se tak v rámci Neratovských poutních slavností za přítomnosti mj. tehdy biskupa královéhradeckého Dominika Duky (promluvil česky, polsky a německy), generálního konzula České republiky v Katovicích Josefa Byrtuse, předsedy organizačního výboru Polsko-českých dnů křesťanské kultury Juliana Golaka, poslanců Parlamentu ČR Josefa Ježka a Jiřího Hanuše. Jedna německá neratovská rodačka mj. připomněla své zážitky z požáru tohoto kostela 10. května 1945.
14. – 16. srpna 2009 tu probíhaly Neratovské poutní slavnosti (Neratowski odpust), spolufinancované z prostředků ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj Překračujeme hranice) prostřednictvím Euroregionu Glacensis. Na nich se podílely obce Bartošovice v Orlických horách a Międzylesie společným projektem „Spojují nás hory“ (Lączą nas góry), spojeným s Během naděje (Biegem Nadziei) na podporu nemocných rakovinou, organizovaným Sdružením Neratov. Vyvrcholením loňské srpnové pouti v tomto kostele byla 14. srpna 2011 mše svatá. Při bohoslužbě současný biskup Jan Vokál požehnal novou sochu neratovské Madony, dílo podle vlastního návrhu vyřezané rokytnickým řezbářem Alexem Litviňukem, kterou po vzoru 350 let staré události přineslo o den dřív z Rokytnice v Orlických horách poutní procesí.
Neratov je třeba vidět, jinak neuvěříte.
|